Bhagwat Geeta Chapter 2 Shlok - 21
In this profound spiritual perspective, an elevated soul transcends the shackles of ego, recognizing that the notion of being the sole doer of actions is an illusion. Instead, the enlightened soul comprehends that the true self, the soul within, remains untouched and unaffected by the various deeds it undertakes. Shree Krishna, in his guidance to Arjun, advocates the elevation of consciousness to such a level where the individual perceives themselves as a non-doer, liberated from the constraints of egotism.
In this heightened state of awareness, actions are undertaken not as a means of personal gratification or self-aggrandizement but as a dutiful expression of the divine order. The enlightened soul engages in a myriad of activities, yet remains untarnished by them, understanding the transient nature of the material world. Shree Krishna’s counsel to Arjun emphasizes the importance of embracing one’s responsibilities and duties with a sense of detachment, unburdened by the ego’s illusions.

Picture credit:-@krishna.paramathma
By encouraging Arjun to rise above the egoic mindset, Shree Krishna guides him towards a path of self-realization, urging him to perform his duties with a sense of purpose and dedication. This transformative perspective invites individuals to navigate the complexities of life with a profound understanding of their true nature, fostering a sense of inner peace and harmony amidst the constant flux of worldly actions.

Picture credit:-@krishna.paramathma
इस गहन आध्यात्मिक परिप्रेक्ष्य में, एक उन्नत आत्मा अहंकार के बंधनों को पार कर जाती है, यह पहचानते हुए कि कार्यों का एकमात्र कर्ता होने की धारणा एक भ्रम है। इसके बजाय, प्रबुद्ध आत्मा यह समझती है कि सच्चा आत्म, भीतर की आत्मा, उसके द्वारा किए गए विभिन्न कार्यों से अछूती और अप्रभावित रहती है। श्री कृष्ण, अर्जुन को अपने मार्गदर्शन में, चेतना को ऐसे स्तर तक ऊपर उठाने की वकालत करते हैं जहां व्यक्ति खुद को एक गैर-कर्ता के रूप में मानता है, अहंकार की बाधाओं से मुक्त हो जाता है।
जागरूकता की इस उन्नत स्थिति में, कार्य व्यक्तिगत संतुष्टि या आत्म-प्रशंसा के साधन के रूप में नहीं बल्कि दैवीय आदेश की कर्तव्यनिष्ठ अभिव्यक्ति के रूप में किए जाते हैं। प्रबुद्ध आत्मा असंख्य गतिविधियों में संलग्न रहती है, फिर भी भौतिक संसार की क्षणिक प्रकृति को समझते हुए, उनसे अछूती रहती है। अर्जुन को श्रीकृष्ण की सलाह अहंकार के भ्रम से मुक्त होकर वैराग्य की भावना के साथ अपनी जिम्मेदारियों और कर्तव्यों को अपनाने के महत्व पर जोर देती है।
अर्जुन को अहंकारी मानसिकता से ऊपर उठने के लिए प्रोत्साहित करके, श्री कृष्ण उन्हें आत्म-प्राप्ति के मार्ग की ओर निर्देशित करते हैं, उन्हें उद्देश्य और समर्पण की भावना के साथ अपने कर्तव्यों का पालन करने के लिए प्रोत्साहित करते हैं। यह परिवर्तनकारी परिप्रेक्ष्य व्यक्तियों को अपने वास्तविक स्वरूप की गहन समझ के साथ जीवन की जटिलताओं से निपटने के लिए आमंत्रित करता है, जिससे सांसारिक कार्यों के निरंतर प्रवाह के बीच आंतरिक शांति और सद्भाव की भावना को बढ़ावा मिलता है।
ଏହି ଗଭୀର ଆଧ୍ୟାତ୍ମିକ ଦୃଷ୍ଟିକୋଣରେ, ଏକ ଉଚ୍ଚତର ଆତ୍ମା ଅହଂକାରର ଶିକୁଳି ଅତିକ୍ରମ କରେ, ସ୍ୱୀକାର କରେ ଯେ କାର୍ଯ୍ୟର ଏକମାତ୍ର କାର୍ଯ୍ୟକର୍ତ୍ତା ହେବାର ଧାରଣା ଏକ ଭ୍ରମ | ଏହା ପରିବର୍ତ୍ତେ, ଜ୍ଞାନପ୍ରାପ୍ତ ଆତ୍ମା ବୁ that ିପାରନ୍ତି ଯେ ପ୍ରକୃତ ଆତ୍ମ, ଭିତରେ ଥିବା ଆତ୍ମା, ସେ କରୁଥିବା ବିଭିନ୍ନ କାର୍ଯ୍ୟ ଦ୍ୱାରା ପ୍ରଭାବିତ ଏବଂ ପ୍ରଭାବିତ ହୋଇ ରହିଥାଏ | ଶ୍ରୀ କୃଷ୍ଣ, ଅର୍ଜୁନଙ୍କ ମାର୍ଗଦର୍ଶନରେ ଚେତନାର ଉଚ୍ଚତାକୁ ଏପରି ସ୍ତରକୁ ଉନ୍ନୀତ କରନ୍ତି ଯେଉଁଠାରେ ବ୍ୟକ୍ତି ନିଜକୁ ଜଣେ ଅଣ-କର୍ମକର୍ତ୍ତା ଭାବରେ ବିବେଚନା କରନ୍ତି, ଅହଂକାରର ସୀମାବଦ୍ଧତାରୁ ମୁକ୍ତ ହୋଇଥିଲେ।
ସଚେତନତାର ଏହି ଉଚ୍ଚତର ଅବସ୍ଥାରେ, କାର୍ଯ୍ୟଗୁଡ଼ିକ ବ୍ୟକ୍ତିଗତ ସନ୍ତୁଷ୍ଟତା କିମ୍ବା ଆତ୍ମ-ବୃଦ୍ଧିର ମାଧ୍ୟମ ଭାବରେ ନୁହେଁ ବରଂ divine ଶ୍ୱରୀୟ ଆଦେଶର ଏକ କର୍ତ୍ତବ୍ୟ ଭାବରେ ଗ୍ରହଣ କରାଯାଏ | ଜ୍ଞାନପ୍ରାପ୍ତ ଆତ୍ମା ଅଗଣିତ କାର୍ଯ୍ୟକଳାପରେ ଜଡିତ, ତଥାପି ବସ୍ତୁ ଜଗତର କ୍ଷଣସ୍ଥାୟୀ ପ୍ରକୃତି ବୁ understanding ି ସେମାନଙ୍କ ଦ୍ arn ାରା ଅଜ୍ଞାତ ହୋଇ ରହିଥାଏ | ଅର୍ଜୁନଙ୍କୁ ଶ୍ରୀକୃଷ୍ଣଙ୍କ ପରାମର୍ଶ, ନିଜର ଦାୟିତ୍ and ଏବଂ କର୍ତ୍ତବ୍ୟକୁ ପୃଥକତାର ଭାବନା ସହିତ ଗ୍ରହଣ କରିବା ଉପରେ ଗୁରୁତ୍ୱାରୋପ କରିଛି, ଯାହା ଇଗୋର ଭ୍ରମ ଦ୍ୱାରା ଭାରପ୍ରାପ୍ତ ନୁହେଁ |

Picture credit:-@krishna.paramathma
ଅର୍ଜୁନଙ୍କୁ ଅହଂକାର ମାନସିକତାରୁ ଉପରକୁ ଉଠିବାକୁ ଉତ୍ସାହିତ କରି ଶ୍ରୀକୃଷ୍ଣ ତାଙ୍କୁ ଆତ୍ମ-ହୃଦୟଙ୍ଗମ ପଥରେ ମାର୍ଗଦର୍ଶନ କରି ଉଦ୍ଦେଶ୍ୟ ଏବଂ ଉତ୍ସର୍ଗୀକୃତ ଭାବନା ସହିତ ନିଜ କର୍ତ୍ତବ୍ୟ ପାଳନ କରିବାକୁ ଅନୁରୋଧ କରିଥିଲେ। ଏହି ପରିବର୍ତ୍ତନଶୀଳ ଦୃଷ୍ଟିକୋଣ ବ୍ୟକ୍ତିବିଶେଷଙ୍କୁ ସେମାନଙ୍କର ପ୍ରକୃତ ପ୍ରକୃତିର ଗଭୀର ବୁ understanding ାମଣା ସହିତ ଜୀବନର ଜଟିଳତାକୁ ନେଭିଗେଟ୍ କରିବାକୁ ଆମନ୍ତ୍ରଣ କରେ, ସାଂସାରିକ କାର୍ଯ୍ୟଗୁଡ଼ିକର କ୍ରମାଗତ ପ୍ରବାହ ମଧ୍ୟରେ ଆଭ୍ୟନ୍ତରୀଣ ଶାନ୍ତି ଏବଂ ସ harmony ହାର୍ଦ୍ଦ୍ୟର ଭାବନା ବ .ାଇଥାଏ |